Plachtění, to je šum proudnic

Plachtěním to v historii létání vlastně celé začalo a tak jej lze považovat za pra-disciplínu létání. I pilot motoráku, když mu "chcípne" motor, stává se - ač nerad - v mžiku plachtařem a parametry poláry aparátu, ve kterém právě sedí, dostávají se do středu jeho zájmu a od toho pak odvíjí svou další činnost. Znalost plachtění je tedy tou elementární devizou pro úspěch a přežití každého aviatika.

Při plachtění větroň mění výšku ve vzdálenost. Jak prosté. Zní to jednoduše, ale asi tušíte, že v tom bude spousta háčků a předpokladů. Předně, tu výšku musí plachtař někde nabrat. Znamená to buď mít po ruce vysoký kopec, nebo něco, co nás do výšky dostane. A tak se využívá stoupavých proudů, které jsou i nad rovinou nebo mořem. Pokud šikovně zakroužíte tak máte šanci se do stoupavého proudu ustředit. Využívájí se k tomu jak přístroje, tak i sedací část každého pilota. Jak to? Inu, po cca hodině letu - tedy po hodině sedění stále na jednom místě - navíc ve vzduchové hmotě, která s Vámi pořád nějak drncá - je právě tato část těla dokonale citlivá a připravena velmi dobře vnímat jakýkoli záchvěv termiky a to mnohem dříve, než kdejaký přístroj.

Dalším fenoménem, který za pěkného počasí funguje vždy je, že když někde vzdušná hmota stoupá, pak logicky jinde zase bude klesat. Cílem plachtaře je se co nejvíce zdržovat v té oblasti s pozitivním přínosem a pokud možno co nejkratší dobu v oblasti zvýšeného opadání. Jednoduše se to napíše, ale mnohem obtížněji provede. Ony totiž tyto oblasti nejsou vidět a jen plachtařova zkušenost a mnohdy i intuice napoví. 

Průměrná rychlost na přeletech je závislá na podmínkách daného dne a může se přehoupnout i nad 100km/h. Uvážíme-li, že se plachtař kroužením ve stoupavém proudu zdrží na jednom místě, tak to pak musí přitlačit na pilu a přeskoková rychlost je hodně přes 150km/h.

Při létání ve vlně či při delších přeletech se letová doba může prodloužit i na více než 5 hodin. To se již o slovo hlásí nejenom hlad a únava, ale i ty nejzákladnější fyziologické potřeby. Jak to tedy ti plachtaři dělají? Jak řeší např. toaletu? To a mnoho dalšího, se dočtete v poměrně obsáhlé kapitole věnované plachtění. Dá se tušit, že se právě při takových "operacích" zažije nejedna humorná situace. Kniha "Létání na Královédvorsku" je koncipována tak, aby nejen pobavila, ale i poskytla trochu poučení a pohledu do zákulisí velkých plachtařských soutěží. Objednat můžete přímo zde.

foto Rowan Smith a Balleka 

... a teď něco jako plachtařský večerníček - sledujte výškoměr od [04:00] ...